6.12.2001
Brrr, to je zima. Jak rád bych se teď rozvaloval někde na písku, nechal na sebe proudit sluneční paprsky a duší by prolétal pocit blaženosti a náklonnosti ke všemmu přítomnému. Jenže. Zima je nám v patách, neubráníme se jí a byt ve kterém s Peťulou bydlíme, nejde pořádně vytopit. Takže si já, původně panelákový typ, musím velmi zvykat:-E Ale ani to nebrání našim aktivitám, před časem padlo jedno rozhodnutí, které získává reálnou tvář, zatím trpí malými dětskými bolestmi, ale lékaři pracují o sto šest, brzy bude novorozenec jako řípa. A jak se jmenuje? No, Karel ne... ani Helenka, ani Ilovka a teď váš zklamu nejvíc - ani Hanička!:-) Jmenuje se 004.CZ a je to informační projekt pro gaye, lesbičky, jejich kamarády, rodiče a všechny, které tato problematika aspoň trochu zajímá. Jak říká Láďa - o tom, jak žít. Uvidíme. Teď jsme na začátku, píšeme příspěvky, vytváříme témata a těšíme se na reakce čtenářů, na rozrostlejší redakční team a taky na slunce, jehož paprsky nás nemimou, protože teď je zima a já mám radši teplo:-)
Stránky bodyia.cz v brzké době změní poskytovatele internetového prostoru, prostě se přestěhují na náš server, takže toto je zřejmě poslední aktualizace v tomto layoutu a na této technologii. Pak bude všechno trochu jinak, zlepší se technologická podpora a přestanou platit Mb hranice, už se těším, až sem dám všechny svoje desky v MP3 s kvalitní kompresí..:-)
Tak na viděnou v novém světě!:-)
26.09.2001
Je tu podzim. Ale jako by se mi zdálo, že jak je jaro emotivní, léto relaxační, tak právě podzim, chytře smíchanou dávkou sentimentu a pohasínání s touhou po nových zítřcích, působí výrazně vzrušivějším dojmem... zamilovávám se mnohem častěji, rozšiřuji obzor o další odstíny krásy, prostě si připadám zvláštně euforicky. Ale spadnu-li pak zase dolů, je to opravdu až ke dnu - bytí se zdá být opravdovější. Při těchto příležitostech nelze nevzpomenout na bájný Lovehouse, utopická idea se špetkou reálných základů, původní verze mi dnes připadá nedokonalá, v současném uvažování bych zvolil variantu, která ještě více odpovídá názvu projekty, verzi, kdy by jednotlivé členy k sobě vázala opravdová láska, žádná separace, skutečný cit. Pak ale pravděpodobně skupina 20ti lidí nemá příliš šanci, společenství by bylo značně menší... A této myšlence jsem nakloněn víc než kdykoliv předtím. I to má reálné základy:-)
Příjemně prožité léto s sebou ovšem přineslo i pár nepříjemných zklamání, tak už to v životě bývá, můj idealismus dostal dobře za vyučenou, příště budu hodně opatrnější, nenechám se vmanipulovat do věcí, u kterých cítím značný vnitřní rozpor, který však zároveň rozumově odmítám. Takže jsem přišel o kamaráda, druhý se však paralelně vrátil a pak se objevili další... Někdy o světě pochybuju, hodně, sedím v křesle, něco poslouchám a snažím se přijít k jádru, pochopit smysl, toužím ze sebe všechno zahodit, něco křičí o návratu k přírodě, o zahození balastu, kterým nás dnešní doba zahlcuje, být tím, čím opravdu jsme a ne figurkami, ovládanými technologiemi a komerční společností, která sežere všechno. Ale nevím jak to udělat... pak přijdu do práce a řeším problémy, které se jimi zdají být právě proto, že jsme ovládáni tím, co jsem psal prve, zamotávám se do spirály, snažím se odporovat, ale mám smůlu, lidi jsou borgové a odpor je marný...
Za týden je Podzimní Cofočno, na dlouhou dobu asi v Opočně poslední. Abych pravdu řekl, nevím, co přesně bude dál, cítím se trochu unaven, změníme lokality, určíme nová pravidla a omezíme účast, zavládne snad přítelštější a méně anonymní atmosféra, k pořádání velkých akcí dáme prostor novým subjektům, které mají ještě sílu být reformátory. No uvidíme.
Ale abych nebyl jen negativní, což taky nebývá můj styl, září nás obohatilo o novou desku Jamiroquaie A Funk Odyssey, která je výborná, hodně diskotéková, ale plná nápadů a sám velký JK se tam stylizuje do role... no, řekl bych přiteplalé, alespoň co se barvy hlasu a intonace týče:-). Ale fantastická, nádherná a okouzlující je nová Björk Vespertine. Ani náznak po brutalitě z Debutu nebo Postu, jemnost a velmi novátorské pojetí zvukových aranží... vážně stojí za poslech. A nejlépe někde v klidu, zapálit svíčku, držet se s někým za ruku a jen naslouchat a vlny nechávat proplouvat sebou...
05.06.2001
Hmm, občas se chovám trochu podivně, moji rodiče i přátelé jsou překvapeni - já nasledně také.
Péťa se po návratu z Gejlikonoc vyjádřil, že ho už nebaví (pochopitelně) neustálé přejíždení mezi Hradcem a Slaným. Už mnohokrát jsme tento problém řešili, čekání na dokončení školy je sice možná rozumné, ovšem už neúnosné, tentokrát padlo pro obě strany přijatelné řešení:
Pardubice. Spoj Pce-Praha trvá polovinu co z HK, moje cesta do práce bude cca o 5minut delší než původně... Za pět dní od diskuze jsem měl smlouvu na byt, začalo stěhování, úpravy, plánování interiéru a týden před Sportovním Cofočnem (mimochodem výborné akci:-) jsme se definitivně nastěhovali.
Jarní rozjímání se změnilo v činy, do té chvíle fantaskní vize získala reálný rozměr. Ale musím poděkoval všem, kteří nás podpořili a pomohli, zejména Honzovi, Láďovi a pak samozřejmě našim skvělým rodičům. Howg, jsme pardubičáci.... (a do čajovny 2 minuty pěšky:-)
V rámci Gejlikonoc jsme zkusily experiment, vytvoření vlastní vize ukřižování JK, kde ovšem místo JK vystupuje mladý gay, odsouzený za svoji lásku. V tuto chvíli jsou natočeny všechny záběry, připravuje se střih a barevná editace... Krátký film (cca 5min) bude promítnut v rámci Podzimního Cofočna.
Užijte si léta (a plňte svoje sny)!:-)
01.04.2001
Sedím na pracovní židli, popíjím Xe Chang, poslouchám Dead Can Dance a neumím si představit nic, co by mě naplňovalo v daný okamžik víc. Venku svítí slunce, začíná první opravdový jarní měsíc, těším se moc na události, které plánujeme, že se stanou, ale jako bych předchozí list kalendáře obracel někdy předevčírem. Všechno se zrychlilo, těším se tím, ale zárověň naplňuji strachem, rovnováhu nalézám stále méně. Zastavit se, nechat věci plynout, odsunout se od jejich neustálého chodu, jít proti proudu času, nalézt, co nás spojuje, nalézt sebe... Lákavé. Stejně jako být ve víru událostí, naplno. Neustálý rozkol, právě dominantní. Celé bytí je o hledání cesty. Jsem zvědav, jakou si finálně najdu já:-) Prostě jednoduché jarní bádání.