Výrobek dnes již neexistující firmy ARP z roku 1977. Sound hybrid, propojení tehdy oblíbených string machine (presety violin, viola, cello, bass) a plně polyfonního syntetizéru s čtyřoktávovou klaviaturou (jednoduchý subraktivní syntetizér - jeden VCO s trojúhelnikovou nebo obdélníkovou vlnou (žádná změna střídy signálu atd), možno přiřadit suboscilátor o oktávu níž, VCF 24 dB/okt. s rezonancí, ADSR pro VCA a přes modulační potenciometr do VCF, sinusové LFO bez delaye pro VCF). Na levé ruce lze ještě hrát speciální jednohlasou basovou sekci (16' a 8' bass, staccato mode).
Nástroj se ovládá pomocí nízkozdvižných tlačítek s indikací LED (zapnutí presetu, syntetizéru a bass syntetizéru) a potenciometrů (modulace VCF externi pedal, modulace VCF LFO, modulace VCF ADSR, frekvence VCF, rezonance VCF, Attack, Decay, Sustain, Release, rychlost LFO, master volume, bass volume, mix syntetizer-string) a pro propojení s vnějším světem nabízí výstupy gate a CV in pro filtr, individualní výstupy všech sekcí a celkový výstup (i na XLR). Ladění nástroje se provádí přelaďováním cívky řídícího oscilátoru.
Zvuk je pohodový, Omni2 nabízí opravdu krásné plochy (ve spojení string-synth), filtr na syntetizéru zabírá perfektně, dává nástroji jemný měkký zvuk, který se dá ještě obohatit o vestavěný chorus/phaser. Sólové leady nejsou nijak hutné, naopak, působí velmi vzdušně a lehce. To se ovšem nedá říct o needitovatelné base, ta prostě šlape a zapadne mezi takřka veškerou muziku.
Ovšem jak už se u starších nástrojů stává, občas něco nefunguje, potenciometry skřípou a klávesnice někdy nesepne. U mého exempláře se ještě k hranému tónu občas přidávalo Fis3. Tento jev byl velmi výrazný zejména při nastavení release pro string sekci na maximum. Co s tím? Tohle mi nikdo neopraví, specialisti se specializují na novější věci, kde vymění celou desku. Vyhledal jsem si na Internetu informace o tomto nástroji, našel i několik specializovaných repair pages s tipy a triky na údržbu starších nástrojů a pustil se do rekontrukce sám. Na netu bylo dokonce servisní schéma a spousta nápadů pro Omni1, které se ale od Omni2 liší jen v detailech, pro pochopení funkce a lepší orientaci v nástroji naprosto stačí.
Takže jak na to? ARPa jsem rozebral, vyndal desky s potenciometry a ty vypájel (15 kousků), proměřil jejich hodnoty a začal shánět nové. Jenže ouha. Nejenže jsem nebyl schopen sehnat potenciometry podobných rozměrů, on byl problém koupit skoro jakýkoliv posuvný potenciometr. Takže změna plánu, všechny potenciometry jsem rozebral a zvlášť všechny díly umyl v benzínu, kontakty běžce přeleštil gumovým kotoučem a lehce je vyhnul do stran, aby zabíraly na neporušené vrstvě uhlíku na dráze potenciometru. Před znovusestavením jsem ještě dráhy očistil lihem a dával si 
záležet, abych se jich nedoktnul. Ukázalo se být jako prozíravé nakreslit si jejich umístění a poznačit si to na jednotlivé potenciometry. Bez toho bych je nikdy nedal zpátky správně:-)
Kondenzátory ztrácejí časem svoji hodnotu, především elektrolitycké hliníkové, ale i tantalové. A 25 let je dlouhá doba i pro špičkové komponenty v ARPu. Vyměnil jsem velké kondenzátory na zdroji (místo 1000µF/50V jsem osadil 2200µF/63V a stejně byl asi poloviční než původní:-) a všechny kondenzátory na deskách upper voicing a lower voicing. Desky syntetizéru a phaseru zůstaly bez úprav. Jsou to stabilizační 10µF, 22µF a 1µF pro řízení náběhu a doběhu jednotlivých kláves (asi 80ks:(). Původně byly všechny tantalové, u malých kapacit jsem je použil taky, ale 22µF se muselo spokojit v hliníkovými elektrolyty, které jsou 20x levnější než jejich tantalové vzory.
CMOS integrované obvody časem ztrácejí svoji stabilitu, dochází k vnitřním zkratům a náhodnému chování. Navíc v době vzniku APRu se CMOS obvody vyráběly 6µm technologíí, dnes 0,07 mikronů... Tyto obvody bývají (spolu s vadnými kondenzátory) nejčastější příčinou nefunkčností vintage syntetizérů. Používaly se hojně, jako děličky pro základní kmitočty, pro tlačítka místo přepínačů atd. Vypájet přes třicet integráčů není žádná sranda, zvlášť když plošný spoj je oboustranný. Po hledání nejlepší varianty zvítězila tato metoda: Ze strany spojů odsát odsávačkou ze všech vývodů co nejvíc 
cínu, pak čip chytit do kleští a parkrát s ním střídavě zakroutit. Většinou se uvolní. Na jejich místo jsem zapájel objímky, abych, až za dvacet let budu obvody zase měnit, nemusel vypajovací proceduru znovu absolvovat:-) Jedno CMOS pole je v blízkosti srdce ARPu, oktávového generátoru MK50240, který jen tak někde nemají, tam opatrně (deska upper voicing vlevo nahoře). Ostatní integráče jsou nahraditelné operační zesilovače, problém při poškození by asi nastal u takřka nesehnatelného obvodu TDA0470 (10x gate).
Do objímek jsem nacvakal nové CMOSy a desky v nástroji zkompletoval a pospojoval (opět doporučuji udělat si před rozebráním podrobné a čitelné zápisky:-)
A poslední - klávesnice. V Omni se kontakt spíná přitlačením kontaktu ke koncovému dorazu. Mnoho kontaktů bylo za ta léta polámaných a všemožně poletovaných. Nahradil jsem je kytarovými strunami a doraz vyčistil opět gumovým kotoučem. Ještě pro informaci - na dorazu je -15V. Je to lepší, skoro 99procentní, ovšem elegantnější by bylo použít místo mechanických kontaktů oproelektroniku. Nebo kontakty spínat via MIDI, ale k tom až dále.
Připojení klávesnice, proměření zdroje a finální zapnutí nástroje po rekonstrukci... a nic. Mačkám G, samotné nehraje, ale když k nemu zmáčknu ještě jinou klávesu, něco zahraje. Chyba byla v napojení klávesnice, nelogicky se připojovala opačně, než by to mělo být:-) Pak už je vše v pořádku, ale nefunguje rezonance na filtru a nehraje basová sekce. U filtru jsem objevil vlasové přerušení spoje od potenciometru, ale basová sekce zůstávala záhadou. Pořádně jsem domáčkl všechny integrované obvody do objímek, vyčistil propojovací konektory mezi deskami... a po zapnutí je už 
všechno jak má být. Chybné Fis zmizelo, potenciometry nepraskají a klávesnice spíná hned a jednoznačně. Zvuk je výborný, možná lepší než před úpravou, ale určitě to tvrdit nemůžu, chybí přímé porovnání:-)
Mám z toho radost, znovuoživil jsem dědečka a těším se, jak on oživí moje hraní, hned jsem vyzkoušel layer synth+string a k tomu aditivní plochu s formantovými filtry z K5000 s naprosto uchvacujícím výsledkem.
A na co rekontrukce přišla? Tři dny práce a trocha shánění informací. To za to stojí, ne?:-)
Co ještě zbývá: Až pojedu do Mnichova, stavím se u Doepfera a pořídím MIDI modul MTC64, který umožní přes MIDI řídit klávesnici a tlačítka na ARPu. Tím ho začlením mezi mladší kolegy už finálně. Uvažoval jsme i o řízení potenciometrů, ale spíš se do toho nepustím. Taky zkusím nahradit operační zesilovače 1458, které jsou na výstupech, typem 5534 s mnohem lepší frekvenční propustností a menším šumem. Od této výměny si slibuju prezenčnější a výraznější zvuk.
Podklady použité při opravě nástroje:
Update 07/2007 - MIDI Omni stále nemá a mít nebude, toto je klasický nástroj a prostě sem nepatří;) Ale povedlo se mi sehnat jeden nefunkční Omni v perfektním optickém stavu s mnohem lepší klaviaturou a potenciometry; postavil jsem z nich jeden, který nejen že funguje stoprocentně, ale i skvěle vypadá. Hurá;)
Update 09/2023 - To krásné Omni2, co je na obrázku výše, jsem záhy po finalizaci hloupě prodal a ve sklepě mi zůstaly nefunkční fragmenty zdrojových dvou kusů. A vesele tam ležely 15 let:) Napadlo mě, což takhle aspoň použít chorusovou desku a postavit 1U rackovku s originálním chorusem/phaserem. Ale když jsem to všechno vytahal do dílny a viděl toho letitého nešťastníka, zželelo se mi jej a rozhodl se provést opravu/rekonstrukci. A rekonstrukce doslova se z toho stala. Všechny kondenzátory nové, všechny CMOSy také, dělička naštěstí byla ok, ale některé z tranzistorových spínacích hradel ne (používal je i Crumar ve spoustě svých string/organ věcí, takže v Itálii se stále dají sehnat). Překvapilo mě, že i některé rezistory byly zničené. Každopádně po mnoha večerech Omni2 opět ožilo, nyní se chová zcela korektně a jsem fascinován, jak výborně to hraje. V mezidobí se mi tu nastřádala řada dalších string/parasynth věcí (Yamaha SS30, Roland RS-505, Farfisa SoundMaker...) a Omni2 je určitě rovnocenný partner třeba 505ky. Opravdu výborné. Otázka je, nakolik zvuk modifikovaly moje opravy, ale nevzpomínám si, že by předchozí kus hrál takhle.
A aby to bylo komplet, Bob ~Tauntek před pár lety vymyslel MIDI do Omni2. Optické spínače na každé klávese, utáhne i basovou sekci. Takže postaveno, zabudováno do nástroje a běhá dle očekávání.
Tolik ke třicetinám Omni2 u mě ve studiu:)
