ESQ-1 byl prvním syntetizérem a po sampleru Mirage druhým klávesovým nástrojem, který tehdy nová americká firma Ensoniq dala na trh. Rok 1986, plné MIDI řízení včetně sysex, digitální oscilátory se 32 vzorky, analogové filtry, prostě velmi zajímavý hybridní syntetizér pro tehdenší časy (vyrobilo se jich 80000!), tak samozřejmě i pro dnešek. Paradox doby je tu krásně vidět, ESQ se na panelu chlubí nápisem "digital wave", dneska by tam naopak bylo "analog filter":-)
Kromě klávesové verze (mimochodem s výborně hratelnou a rychlou klaviaturou) se vyráběl takřka identický (nemá sequencer), ale hůře ovladatelný 19" modul ESQ-M. Následník ESQ, model SQ-80, má větší paměť pro sequencer, 72 vln v ROM a disketovou mechaniku. Zvuk je identický, data vzájemně kompatibilní.
Ensoniq už neexistuje, před pár lety byl pohlcen firmou E-MU, posledním výrobkem značky byl velmi inspirativní Fizmo.
Netradičně začnu pohledem zvenku, ESQ je totiž jedním z nejsnáze ovladatelných syntetizérů, který jsem měl kdy v ruce. Dominantní je 2x 40ti znakový fluorescenční display, výborně čitelný ze všech úhlů, na levé straně od něj je přepínání bank zvuků, nad a pod displejem jsou soft mode tlačítka, napravo ovládání sequenceru a naznačené schema struktury výroby zvuku s tlačítkem pro každou část. A stačí zmáčknout chtěné tlačítko na schématu, na displeji se ukáží všechny aktuální volby (max 10), soft stačítkem se vybere ta, která se má změnit a sliderem vedle displeje se nastaví hodnota. Pro jemné doladění lze použít i tlačítka + a -. To vše i při hře, provedená změna je slyšet až s nově zahranou klávesou. Geniální, jednoduché a zcela funkční. A ESQ překvapí ještě nekolikrát - přepnutí zvuku neznamená lupnutí a doznívání zmáčklých kláves s novým spektrem nebo umlčení nástroje, nýbrž nový zvuk bude hrán až s nově zmáčklými klávesami a původní si vesele doznívá tam, kde klávesy držíme stisklé... Ani dnes zcela běžná záležitost, natož před 18ti lety! A ještě něco - panorama. S ovládáním buď přes přehršel modulačních zdrojů nebo MIDI. 8-mi násobné multi a 8 hlasů (stačí...:-) jsou už jen třešničkou na dortu.
ESQ je subraktivní syntetizér, základem zvuku jsou tři (!) oscilátory, které berou průběhy z 32 ROM vln. Začínají od čtverce, pily, sinus, pokračují přes složité "skleněné" vlny a piana až k bicím samplům. První s druhým oscilátorem mohou být synchronizovány nebo amplitudově modulovány, každý oscilátor má svoje DCA, součet jde do analogového filtru s rezonancí 24dB/okt, pokračuje do posledního DCA a kontroleru panoramy. Většina cílů má dva modulátory, LFO je zároveň cíl i zdroj atd. LFO je obsaženo 3x, ADSR obálka s časem i hodnotou 4x. Lehce předimenzované a prostě skvělé.
Pro zvuky je 40 RAM pamětí přímo v nástroji, dalších 80 se vejde na kartu, zálohovat zvuky jde pohodlně přes sysex, ev. na pásku.
Možnosti ale nejsou všechno, co slyšíme na výstupu? Předně velmi čistý a prezenční zvuk bez šumu v pozadí. Ani ryze analogový, ani ryze digitální, ačkoliv blíž má k analogu. Překvapivě dobrá jsou piana, vibe a vokální zvuky, na základě klasických vln jsou povedené plochy, basy mají jemnou strukturu, ale nejsou příliš hutné, zcizování zvuku na vysokých tónech je nepostřehnutelné. Zvuk není nijak navoněný, vítězí svojí konkrétností a tím snazšímu nasazení v komplexnějších skladbách.
BTW: Přes ohromné množství vyrobených kusů se u nás ESQ vyskytují pouze sporadicky. V Německu je to lepší, ale hlavním odbytištěm zrejmě byl americký kontinent.
ESQ mohou obsahovat různé verze operačního systému, poslední a nejlepší je V3.5, na Internetu se dá objednat vypálený v ROM.
Můj kousek u jednoho oscilátoru hrál všechno (takže každý osmý tón) jenom nalevo >> VCF s posledním DCA (který je vlastně VCA:-) a panoramou pro každý oscilátor je v objímce umístěný integrovaný obvod CEM 3379 (tedy 8x). Stačilo vysunout všechny tyto IO, prohřát na plošném spoji u patic vývody 15, 17, 16 a 11, které se starají o výstup a jeho balanci, IO vrátit zpátky, pořádně zasunout a chyba byla odstraněna. Asi se během doby někde rozpojil kontakt.
Na stránce o MIRu je k dispozici editor pro ESQ1.