K4-ka byla někdy počátkem devadesátých let můj úplně první synťák. V podstatě jsem se na ní naučil základy výroby zvuku, MIDI a všeho potřebného pro elektronickou muziku. Asi nikdy nezapomenu na cesty vlakem, kdy jsem četl manuál a zkoušel si uvědomovat, co si mám představit pod zkratkami AM, ENV VEL a mnoha dalších. Ale dost sentimentu, K4ku jsem o pár let později vyměnil za Kurzweila K2000, což byla cesta zase trochu jinam. Nicméně rok 2004 s sebou přinesl chuť vyzkoušet si dávno minulé. Zkouška to byla příjemná, ale K4r už má zase nového majitele, nějak jsem se nedokázal přenést přes nedokonalosti zvuku, které jsem tehdá jako týnejdžr nevnímal. Využití se ukázalo být jako sporné a zbytečné.
K4 má 256 ROM 16-bit vzorků, převládají "klasická" syntetizérová spektra jako čtverce, pily, samozřejmě různým orchestra hit se nevyhneme. Každý "single" element může mít až 4 zdroje zvuku, pak je to double mód, při kterém má nástroj 8 hlasů. Referenční je 16tinásobná polyfonie se dvěma zdroji na "single".
Strukturou je K4 subraktivní synth s filtrem, který je možné dokonce dovést do samooscilace. Při double módu mohou být filtry obou cest buď zapojeny paralelně, kdy je možné ovládat je odděleně nebo sériově, kdy se ovládání pro oba filtry synchronizuje - výsledky pak nadchnou především milovníky drsných zvujů. Zvláštností je umístění DCA před filtr, při troše snahy lze filtr přebudit, ovšem měkká analogová limitace nevznikne. U DCA i filtru je možné naprogramovat chování na rychlost puštění klávesy, klávesnice K4 umí tento parametr vysílat! Nesmím zapomenout ani na amplitudovou modulaci zdrojů, která ROM vzorky změní k nepoznání. LFO startuje při každém stisku klávesy, nedá se přepnout na nonstop běh.
Rack K4r se od klávesové verze liší kromě výrazně menších rozměrů také absencí efektové jednotky, která do značné míry utváří specifický zvuk. Naopak má osm individuálních výstupů, což pro experimenty s externími efektovači je až dost.
Kawai K4 má charakteristický zvuk, který nemusí někomu vyhovovat, nicméně jeho možnosti, snadnost programování, dostupnost a v neposlední řadě i spolehlivost, ho řadí k nástrojům řady "proč je nemít". Je specialistou na efektové a industriální zvuky, šumy, ruchy, s leady si poradí taky, plochy jakž-takž, klasické barvy odpovídají velikosti vzorků v paměti, tedy nic moc, drums jsou nevýrazné.