Na JXso jsem hrál poprvé asi ve čtrnácti, tenkrát mě uchvátil maximálně tak fluorescenční display ala Ensoniq, tehdy jsem chtel nastroj plny "realnych" zvuku :-)
Dnes je situace jina a u JX 8P me nejvice fascinuje plny a mekky zvuk, ktery tento nastroj poskytuje. Jelikož se vyráběl v době Juna 106 i Juna Alpha, má s nimi mnoho společného. Subraktivní synth, digitální ovládání, ale analogová syntéza, MONO a UNISONO režim, šest hlasu a do jisté míry i syntézu. Filtry jsou ale naprosto jiné, je takřka nemožné dostat je do seberezonance, jsou měkčí a jemnější. Oproti Junům nabízí druhou obálku, ale především kruhovou modulaci dvou hlavních oscilátorů, možnost mixu jednotlivých oscilátorů a nezávislé ladění pro oba hlavní oscilátory. Ostatní je totožné. Lze připojit kontroler PG 800, umožňující "analogové" ovládání.
Hezké plochy a sólové leady, nástroj má nezaměnitelný zvuk, ale dobré basy byste hledali marně.
Prodal jsem ho, ale až přijde ten pravý čas.... koupím si ho znovu:-))
Edit 2019: Zvuk JX8P zraje jako víno, to, čím jsme kdysi lehce pohrdali, se dnes jeví jako skvělé... a tak už třetí JX8P nahrazuje SuperJX aneb MKS-70 s 12ti hlasy a kompletně dual architekturou
S novým kouskem jsem si trochu pohrál - no v podstatě to byla z nouze ctnost, zbytek byl opravdu poněkud nepěkný... 06/2009: