2005

17.01.2005

Leden. Zatím hektický a překotný. Přesně takový byl ale i celý loňský rok, kdy jsem měl odvahu/sílu napsat do skomírajícího deníku pouze jediný záznam. A to, pokud se dobře pamatuji, právě před velikonoční akcí v Horním Bradle. Tam to bylo dobré, prima lidi, dobrá zábava, získali jsme i několik kamarádů, se kterými se vídáme pravidelně dodnes. Následovalo jaro, léto, výlety, lehkost bytí. Jedním z neemotivnějších zážitků byl prodloužený víkend počátkem září s Péťou, kdy jsme se rozhodli projet kousek jižní Moravy. Večery v čajovně ve Znojmě, zalitém oranžovou barvou zapadajícího slunce, byly absolutní relaxací a spočinutím tam, kde by se člověk rád zdržel. Konec roku se nesl ve znamení změn designu a funkcionality 004-ky, aby vyvrcholil silvestrovskou oslavou na Vysočině, dalším místě, které mám už od mala vryto do paměti velmi silně.

Hudba. Z vlastních výtvorů mám poměrně radost, skladby působí komplexněji, zvukové možnosti a tím mozaiková barevnost roste... Udělal jsem vloni několik zásadních nástrojových změn: Zbavil jsem se Kurzweilu, který byť stále výborný a nadčasový, nějak se mi po skoro deseti letech okoukal, podobný osud potkal i rolandí Juno, také pozůstatek adolencence. Zajímavé bylo znovuvyzkoušení si mého vůbec prvního syntetizéru... a K4 doma vydržela asi měsíc. Kde jsou ty doby, kdy jsem se z ní dokázal nadchnout. Všechno se mění nebo je potřeba vyměnit, nové kousky jsou myslím víc než reprezentativními nástupci a nutí mě zkoumat víc a víc o co tady vlastně jde.

Velikou radost mi udělal Kraftwerk se svým koncetním turné, kdy se zastavili i v pražské Lucerně. Decentní, gentlemanské. Sice jsem se těšil na modulární syntetizéry na pódiu, ale i tak to byla nádhera.
Z hudebních/video konzerv mě totálně šokoval J. M. Jarre se svojí novou deskou Aero, na které jsou předělávky jeho starých známých songů. Ale žádné tuc-tuc. Použil původní nástroje, maličko předělal aranže a celé nahrál se všemi možnostmi, které soudobá technologie dokáže. Výsledek je neuvěřitelný zvuk v perfektní prostorovém DTS 5.1. Tahle deska má jen jedinou nevýhodu - nedá se pouštět na pozadí, člověk je zvukem tak pohlcen, že schopnost soustředit se na něco jiného mizí.
Vynikající je taky záznam koncertu Petera Gabriela Growing Up, rovněž v prostorovém DTS. Perfektní show, výborná vitualizace a pocit, jako by člověk na koncertě byl. Vyzrálost a profesionalita je skoro hmatatelná... Koncertní DVD mě uchvátily. I když jsem fanoušek kvalitního dvoukanálu, prostorový zvuk nejen ve filmové tvorbě mě hodně baví.
Ve stereu mi zase největší překvapení přinesly Jam&Spoon s deskou Tripomatic Fairytales 3003. Pozvali si na hostování pěknou řádku "externistů", můžeme tak slyšet třeba Trickyho nebo zpěváka Ultravoxu či výrazný vokál Dolores z The Cranberies. Zajímavé.
Trochu mě ještě zarazila Björk a její Medulla. První deska mojí oblíbené islanďanky, které jsem nepřišel na chuť. Jak mě předchozí Vespertine uchvátilo, tak zde si připadám jako nezúčastněný divák.

Přeji všem krásný rok, nezahnívejme, rozvíjejme se a brzy na viděnou.