11.10.2006
Podzim, zatím čerstvý a příjemně vlídný skoncoval s rozháraným létem. Užili jsme jej docela v poklidu, pominu-li začátek prázdnin s následnými záchvěvy nespoutanosti;-) Vzal jsem si totiž první červencový týden volno, Péťa odjel za rodiči na chatu a já se rozhodl konečně dokončit plánovaný a chtěný hudební počin. Jak mě baví komponovat, hrát si při skládání se zvukem a nevadí mi výsledku věnovat desítky hodin, tak mě mastering a finalizace hrozně vyčerpává. Celý týden jsem tu seděl, poslouchal stokrát dokola stejné věci, tu ubíral, tu přidával, pak porovnával se zbytkem, aby celkový dojem nebyl nějak narušený, motala se mi z toho hlava a nedokázal poznal, kde je pravda... Pak najednou v sobotu 8. července přišlo rozhodnutí: 'Stop, konec, poslední poslech a hotovo.' Deska se jmenuje Mindworks, vymyslet název bylo stejně složitý jako ji celou smíchat, a je k dipozici tady: mindworks.bodyia.cz. Myslím, že se jedná o můj nejlepší a nejkompaktnejší projekt a to nejenom zvukem, z čehož mám samozřejmě radost. Tuto domněnku vyslovilo i několik posluchačů, jiní zase vyzdvihovali kvalitu technickou nad hudební. Mindworks je pochopitelně hodně niterní muzika, se styly nebo líbivostí jsem si nikdy nedělal hlavu - i z toho může tento názor plynout a i proto je dobré si ji poslechnout.
Po dokončení jsem obměnil a přidal spoustu techniky ve studiu, což mě zahltilo natolik, že snad krom pár patternů, testující nové nástroje, jsem od té doby nic rozumnýho nesložil. Ale je to jen do času, tato období se u mě objevují pravidelně, omámení novými hračkami musí trochu opadnout:-)
V srpnu na pardubickém hudebním festivalu Summer Of Love vystoupil Kraftwerk s programem Minimum-Maximum, který jsme viděli už před dvěma lety v Praze. A opět - bylo to uchvacující. Pionýři elektronické hudby ukazují nakolik před více než třiceti lety předběhli dobu. Mám pocit, jako by jejich skladby zrály s časem, teprve nyní se odhalují ve správných souvislostech. To mě baví.
V témže měsíci jsme taky uspořádali první setkání uživatelů fóra gay.komunita, prakticky po necelém roce existence. Zajímavé společenství, zajímaví lidé. Naprosto odlišná skupina od účastníků předešlých akcí, méně konzumní, méně prvoplánová. O to déle trvalo otevření se komunikaci a hledání potřebných témat, některé připravené hry se míjely účinky, neb byly určeny pro účastníky více znalejší reálného gay či partnerského světa. Ale moc se mi to líbilo, sice diskoték jsme si příliš neužili - mnohem víc se povídalo. V každém případě se připravila půda pro další meetingy, které nyní v menších počtech účastníků nezávisle probíhají v českých a moravských metropolích.
06.06.2006
Letošní předvolební klání mě poměrně zaujalo. Doufal jsem ve změnu, ale to není v této glose důležité. Překvapující byla forma, kterou se obyvatelé země dozvídali o plánech a programech jednotlivých stran. Jako by se za vzor dal kříženec Superstar, Vyvolených, Big Brotheru nebo Výměny manželek. Nechyběly řízné debaty, SMSky, hlasování, vyřazování... Jenom škoda, že se nevybíralo z lidí z ulice, že scénář předpokládal jakousi stranickou zkušenost či příslušnost - mohlo to být zajímavější. Netuším však jaký obrázek mohl vzniknout v očích těch, kteří se o politiku příliš nezajímají a jdou-li volit, tak na základě takto získaných prvoplánových indicií. Asi velmi prapodivný, což nakonec výsledek ukázal. Ovšem scházela mi ještě produktová reklama, dlouhý záběr na značku hodinek některého z kandidátů, na pero, kterým si píše své státotvorné poznámky nebo před pěstním soubojem zpomalený střih odhodivších sak soků, kde jakoby náhodou vykoukne na vteřinu brand-name výrobku. Poradci v kampaních a řešitelé jejich finančního zákulisí ještě neřekli své poslední slovo, za čtyři roky (nebo dřív ?) se máme rozhodně nač těšit.
I 004-ku jsme zapojili do předvolebního boje. Oslovování jednotlivých stran jako v roce 2002 jsme nechali jiným, ale zajímavá byla anketa mezi čtenáři, kde z 260 respondentů by jich 30% volilo ODS, 23% ČSSD a 20% SZ. 11% získalo KDU-ČSL a 17% by buď k volbám nešlo nebo by volilo někoho jiného. A pak že gayové jsou hlavně levičáci, resp. příznivci ČSSD, jak se nám snaží bezohledně vnutit Gay iniciativa nebo někteří zástupci GLL. I v reálu - mezi našimi kamarády se levicí nechala zlákat či koupit za zákon o registrovaném partnerství pouze nepodstatná miniaturní část. Asi máme divné kamarády nebo nežijeme v realitě:-) Cítili jsme potřebu vytvořit protipól výše zmiňovaným a tak 004ka v posledních předvolebních týdnech obsadila nejlepší reklamní pozice bannery ODS a vystupovala značně pravicově. Nemáme politické ambice, ba se jich přímo děsíme, ale vytvořit alternativu a zbourat nepodložené mýty/předsudky bylo, je a bude důležité - i když každý si je může představovat jinak.
24.04.2006
Prožívám právě takovou malou osobní revoluci. Prakticky po dvou a půl letech mi z chrupu zmizela fixní rovnátka:-) Připadám si maličko ošizeně, něco mi chybí, jazyk stále bloudí po hladkém povrchu zubů, na druhou stranu ale musím uznat, že čekání a občasné útrapy stály za to. Úsměv skoro jako movie-star, z teenagerské rozvernosti stříbrných drátků rovnýma nohama do začínajícího středního věku. Rád cítím život; jak mé tělo reaguje na podněty, kdy se vzpouzí z nedostatku nebo naopak křičí z přebytku. Pomáhá mi to v uvědomění vlastních pocitů, vrací zpátky na zem, tam, kam občas nechci patřit. Proběhlá kůra určitě byla nápomocná. Jen si ještě říkám, že kdybych spolu s tím začal ještě studovat, mohl jsem teď mít polovinu za sebou a odčinit tak hřích rozháranosti a nerozumu z mládí. Ale nu což, od toho jsou úvahy, aby člověk hledal cesty.
Tak nám schválili zákon o registrovaném partnerství. Sice dle mého názoru příliš neřeší, styděl jsem se za přehnanou angažovanost levice v jeho prosazování, ale určitě je fajn pro nastupující generaci, pro kluky a holky, kteří si právě uvědomují, že něco je maličko jinak, než se učili v čítankách. Že společný život dvou kluků nebo holek je normální a respektovanou alternativou, že se není proč a za co stydět. Tam vidím hlavní význam - potvrzení gay svazků jako normy, která je sice méně častá, ale možná. Osobně sice nad zaregistrací neuvažuji, k životu ji nepotřebuji a i když "to" o mně ví kdekdo, nějak mě neláká vize být zapsaný v jakémsi oficiálním seznamu v zemi, kde se za posledních sto let pětkrát změnilo vládnoucí uspořádání a kde většinou skupiny menšin byly následně perzekuovány jako první. Třeba se jednou mé rozhodnutí změní, ale na uvedeném modelu jsme se shodli jak s Petrem, tak nezávisle i s dalšími kamarády.
Tedy registrované partnerství ano, ale jako akt, zákonnou normu, ne jako nutně realizovatelnou záležitost.
Jo a upozorňuji na novou fotogalerii na webu. Začal jsem zase dost fotit, zrcadlovka k tomu vysloveně nabádá, navíc jsem protřídil i nějaký starší fotky, tak prosím nahlédněte:-)
04.01.2006
A je to tu:-) Pouštím se do psaní deníku, které si slibuji již několik posledních měsíců... ale nějak se mi nechtělo, nějak bylo všeho moc a příjemné jsem odkládal na později:-) Kdepak, lenost, nechuť a neschopnost psát, tam to vězí. Tak alepoň mohu začít prvním zápiskem nového roku, ač v tom předešlém se stydí jediný zápisek. C´est la vie...
Ale vloni to bylo zajímavé. Rok změn a vývoje. Sice musím zopakovat, že novou desku jsem ještě nedokončil, nicméně pozitivně jsem změnil job, přidělal si spousty radosti a následných starostí při změně konfekční velikosti o několik čísel níž (obměna garderoby byla náročná:-)). V práci nyní musím výrazně více komunikovat a bavit se, zpočátku moje koktání reagovalo popuzeně, postupem času si ale muselo zvyknout... a musím dát za pravdu panu psychologovi z kliniky v Žitné ulici. Skutečně, čím víc mluvím, tím mám z řeči menší strach, tím lépe se mi mluví a pouštím se do debat, které by byly ještě před pár měsíci tabu. Zajímavé, obohacující.
A když změny naberou na tempu, to neustává, snaží se dosahovat dál a dál. V červnu jsme se rozhodli s Péťou přemigrovat naše weby pod nejaký volnější a méně zavazující systém. Systém počítačový i lidský... Některé věci se dají určitou dobu snášet, chvíli mohou být i přijemné, ale jsou-li neřešené pochybnosti, těžko přežijí delší úsek. Je to na delší výklad, ale celé léto jsme pracovali na migraci a ladění nového redakčního systému, náročné, ale s radostným pocitem, že na konci bude svoboda a jeden z nepříjemných elementů našich životů bude eliminován. 1. října se 004-ka a ostatní weby osamostatnily od dalších ex-partnerských projektů a už si jedou ve vlastních kolejích. Na to jsme koupili zpravodajství ČTK, původní tématický materiál tak doplňují každodenní aktuality a prostě je to fajn. Konečně a po předlouhé době máme znovu radost z naší komunitní činnosti.
Koncem roku jsme se vydali na Srí Lanku, podívat se do země, jejíž velkou část postihla tsunami v roce 2004. A bylo to úžasné, uchvacující, z těch pocitů žiju ještě dneska. Zajímavý lidé, které ještě nezastihla vlna komercionalizace, hezcí kluci a nejhezčí náš číšník, který se nám pokaždé věnoval víc, než měl a mohl. K tomu kasičky na silnicích, předplatit si šťastnou cestu bez nechod, neuvěřitelná flóra i fauna. Tam se určitě brzo vrátím. Ale skvělá byla i červencová Paříž, výborně vyšel výlet do Frankfurtu na IAA. Rok cest a poznávání... krajin, lidí, pocitů.
Poslední téma: Muzika. Materiál na desku se obohatil o čtyři další tracky, teď jsem ve váhání, zda-li ještě něco otextovat a nechat nazpívat nebo ponechat kompozice jejich elektronickému srdci. Jednou se přikláním k té, podruhé k oné verzi... až se rozmyslím, tak album dokončím:-)
Velikou radost mi udělali Depešáci, moc hezkou desku si na nás připravili. Baví mě a poslouchám ji často, stejně tak Minimum-Maximum, záznam z koncertů Kraftwerku. A třeba ještě fajn kousky od Carla Coxe, bestovku Young Gods, po letech novej projekt Nine Inch Nails... vracím se k trochu drsnější elektronice, k muzice, se kterou jsem do elektroniky vstupoval.
OK, to by mohlo stačit, já se ještě určitě ozvu... :-)