Reportáže

Květnové svátky skýtají zajímavou šanci výletu. Tentokrát jsme se vydali poznat agroturistiku na české biofarmě a vrátili se do Maďarska na Balaton, i když z jeho druhé strany.

Závěr letošního podzimu jsem se rozhodli s Péťou prožít trochu jinak než obvykle. Místo smíření se s nevlídným počasím v rodné zemi hurá někam, kde to neznáme. A kde je teplo, světlo, jiné mravy, jiní lidé...

A zase IAA. Frankfurt není daleko, proč si nedopřát pocitu "být přitom", sledovat vize, hodnotit si pro sebe design a nápaditost. Hned první víkend otevřený pro veřejnost jsme vyrazili na výlet, počasí přálo a rezervace z accorhotels proběhla bez problémů.

Pustil jsem si do sluchátek Rooty od Basement Jaxx, nevázaná pohoda, perfektně sounáležející ke vzpomínkám na nedávnou návštěvu francouzské metropole. Nějak jsme se jí s Péťou až do teď vyhýbali, ale začátkem července přišlo rozhodnutí všechno napravit.

Jako malýho špunta mě mamka co by učitelka tělocviku s sebou brávala na lyžařský zájezdy, bavilo mě to, i když sáňky, ev. pekáč byly ještě větší rozradostnění. Takhle to šlo asi do třetí třídy, kdy jsem si jednoho dne postavil ze sněhu skokánek a při jednom z adrenalinových skoků zlomil nohu.

Lastminute a hurá s Péťou do Tunisu, na jeho nejjižnější turistické místo, kousek od města Zarzis, asi 40km pod Djerbou. A dojmy? Rozporuplné. Místo pro totální relaxaci, když člověk nechce nic dělat a jenom ležet u vody. Problém, když vyrazí po okolí a vidí chudobu a špínu na každém kroku.

Ano, toto skutečně není automobilový server. Ovšem čtyřkolový fenomén ovlivňuje každého z nás a když jsme  se vraceli z Dánska, byl Frankfurt takřka cestou. Navíc auta mám opravdu rád, ale ani ne tak z pohledu vůně benzínu, nýbrž designu, účelnosti a vizionářství.

Na Samos se vyplatí zajet. Na jeho západní nebo jihozápadní část. A raději hned, než i zde zavládne turistický byznys. Zatím je to dobré, na mnoha místech nepotkáte živáčka, nejsou zde megacentra zábavy. A hora Kerkis dává místu určitý koeficient náhodnosti, nikdy nevíte, jestli na jeho hřebenech budou mraky, jakou budou mít barvu a jakou barvu bude mít sama hora.

Trochu i náhoda tomu chtěla, že jsme se s Péťou vydali navštívit známé na východním Slovensku, v Košicích, a přitom si prohlédnout krásy země, se kterou jsme ještě donedávna byli jeden celek. Moc jsem netušil co očekávat, turistické cesty jsme doposud směrovaly jinam.

Stává se pomalu tradicí, že každý rok se uspořádá setkání uživatelů diskusního serveru Mageo a skoro tradicí je i mírně či více erotická náplň programu. Podle Honey nadsamec, Robert Rosemberg, předvedl s partnerkou až do konce proovedenou live show. Všechno šlo podle plánu, až na výpadek elektřiny ve finále...

Čím víc jsme na jihu, tím hezčí počasí je, z balatonské oblačnosti zbývá na maďarsko-chorvatské hranici jen pár mráčků, je pěkný vedro, a ve čtyřech v autě obzvlášť, Jirka s Tomem se mačkají na dvoutřetinovém zbytku zadní sedačky, Péťa sedí na místě spolujezdce a řízení zůstává na mně.

Vhodnou trasu prozradil Route66, směr Liberec, polské hranice, Gorlitz, Berlin, Hanover a dopoledne přijíždíme, vyzbrojeni velmi strohými informace do místa konání gay olympijských her poprvé na evropském kontinentě. Dozbrojujeme se podrobnou mapu a hledáme Friendship village, hlavní organizační centrum.

Je nutné obohatit si svět, občas překročit hranice všedních dnů a vypravit se někam, kde scénář není známý a vše záleží na neuchopitelných nitkách náhody. O něčem pak rád napíšu, připomenu si děj a předám zkušenosti dalším pokolením..:-)