Akai VX600

Info

Akai se etabloval jako výrobce skvělých samplerů, ale počátky v osmdesátých letech byly mnohem zajímavější. Vznikla řada analogových strojů: Serie AX, relativně podobné Junům od Rolandu, tj. digitální ovládání, většinou jeden oscilátor na hlas, paměti. A serie VX, i když serie... jejím osamoceným zástupcem je šestihlasý VX600 z roku 1988, který jako jediný nabízí dva VCO oscilátory se synchronizací a FM (dva oscilátory taky má AX80, navíc se subocilátorem, ale DCO a bez vzájemných modulací), je nejmenší a obsahuje integrovaný interface pro wind kontrolery EWI 1000/1100. Mnoho jich vyrobeno nebylo a většina šla na japonský a americký trh, dle dostupných informací se v době produkce VX-ek přivezlo do Evropy asi 100.

HW:

Akai VX600 je malý osmikilový kovový syntetizér s 3oktávovou dynamickou klaviaturou s aftertouchem. Barevné schema bílého základu s červenými (Akai = japonsky červená) a modrými detaily je originální, z dálky může možná připomínat Virus Polar, ale asi nic jiného;) Nad klaviaturou je na tehdejší dobu neuvěřitelně velký display, 240 x 80 bodů, pod kterým jsou kontextové klávesy. Napravo od displeje je numerický blok s jedinou dedikovanou funkční klávesou, nalevo encoder s kurzorovými klávesami a čtyři dvojité potenciometry nastavení a kalibrace připojitelného dechového kontroleru EWI 1000/1100 a Volume regulátor.

Zadní strana nabízí MIDI trio, audio výstup, 2 audio vstupy, výstup každého hlasu zvlášť na speciálním konektoru (stejný jako má monitor Atari SM124), vstup EWI, vstup pro dva CC pedály, vstup pro dva pedály přepínače programů v paketu a hlavně slot pro kartu. RAM karta obsahuje dvojnásobek úložné interní kapacity a je opravdu důležitá, viz dále. Krom originální Akai karty funguje i Roland 256E.
Uvnitř je rozměrná základní deska, na které jsou v šesti slotech voice boardy. Známým neduhem je pískání invertoru pro displej, jeho pokus o výměnu však skončil neúspěchem - pískání sice zdánlivě zmizelo, ale po připojení audio kabelu se ukázalo kam - do výstupu. 'Vyřešil' jsem to přepínačem viz zde a displej osvětluji LED páskem externě.

Struktura/syntéza

Hlavní dva stavební prvky Akaie VX600 jsou obvody CEM3374 (dvojitý VCO) a CEM3378 (VC procesor, resp. VCF a VCA). 3374 je známý např. z Oberheimu Xpander nebo OB-Mx a Chromy Polaris, 3378, resp. jeho bratra 3379 používá SCI Prophet 2000 a 3000, Ensoniq ESQ-1, SQ80. Vyloženě tuto kombinaci nenajdeme nikde jinde.
Zdroj zvuku jsou dva synchronizovatelné oscilátory. Oba jsou laditelné po půltónech a jemně a poskytují vlny PW čtverec, trojúhelník a pila, druhý ještě šum. Vlny mohou být spuštěny zároveň. Mix, který půjde do VCF, je určen balancí mezi oběma oscilátory. Místo VCO2 se ještě dá použít signál externího signálu.
Následuje sekce FM, jako zdroj je VCO2, cíl může být VCO 1 nebo LP VCF. Filtry jsou k dispozici dva, první je 24dB/okt dolní propust s rezonancí, druhý HPF. Zajímavostí zapojení je, že HPF je až za VCA, teoreticky by měl být přebuditelný, ovšem v praxi se mi ale zatím nepodařilo. Občas je uváděno, že VX600 je kopie Xpanderu/Matrixe12 v menším case. Což není pravda, Xpander má jiný čip filtru (CEM 3372) a dokáže přepínat mezi strmostí a typy filtrů.
Jako vestavěné modulátory jsou k dispozici tři obálky, rozšířené ADDSR s parametrem na velocitu a dva LFO, které jdou někam do 50Hz a mají k dipozici vlnové průběhy pila +, pila -, trojúhelník, čtverec. Fyzicky přítomné kontrolery lze využít velocitu klaviatury a aftertouch, kolečka nejsou. Jediným on-board analogovým ovládacím prvkem může být volně definovatelný potenciometr nastavení bendu pro EWI.
Specialitou VX600 je, že nikde nejsou modulátory 'zapojené' fixně, všechno se řeší pomocí modulační matrice. Může být nastaveno deset cest, zdroje jsou obálky, lfo, pedály, AT, velocita, CC 01 až 31 a speciální zdroje dechových kontrolerů. Cíle se rekrutují z PWM, ladění oscilátorů, síly FM, ladění filtrů, rezonance, obálek, LFO. Prakticky cokoliv lze řídit čímkoliv, ale deset cest nemusí být dostatečných (např OB-Mx má přednastavené obvyklé cesty plus je 12 volně definovatelných).

Takto vytvořený set parametrů se jmenuje Library a ukládá se hned při změně parametru - VX600 nemá editovací buffer, absence tlačítka write je další z překvapení na bílém monstru. Naštěstí je ale možné library okopírovat na jinou pozici. Zvuk může být buď určen jako mono nebo poly, oba 1-6 hlasů, v Library režimu není možnost hlasy od sebe uživatelsky odladit (o což se ale diky nestabilitě ladění stará HW sám:-). Počet Library je 50. Nad ním je režim Program se 40ti pozicemi, což je vlastně multitimbrální nastavení. Pro každý zdroj z maximálně šesti zdrojů, resp. pro každou Library v programu se nastaví prijímací kanál, volume, tune, transpozice a počet hlasů, VX neumí automatickou alokaci. Zde je pochopitelně i možnost vytvořit set stejných vzájemně odladěných Library. Program ještě obsahuje Chord sekci pro monofonní hru, každý může být nastavený jinak. Jako další mód, určený explicitně pro výkonné hráče, je 10 x 20-timístné editovatelné pořadí Programů, pojmenované jako Packet. Pouze zde je možnost přepnout se na kartu. Zpočátku systém nástroje vypadá poněkud zmateně, ale chce to jen trochu času, ačkoliv určitá těžkopádnost se mu zapřít nedá. Jaká by to ale byla nuda, kdyby všechny syntetizéry byly stejné; občas si myslím, že právě jejich zkoumání a poznávání je zlatý hřeb jejich používání;)

MIDI:

Víte, proč pro VX600 není žádný SW editor? Protože neumí SysEx:-D Z pokusu o vtip se stává trpká realita, nejenže není možné zvuky zvenku editovat, ono je není ani možné via MIDI nikam ukládat. Externí ovládání lze částečně vyřešit konfigurací CC na požadovaný parametr v modulační matrici, ale s ukládáním pomůže leda RAM karta. Nic moc a imho největší nedostatek VX600. Na druhou stranu ve světě velmi pravděpodobně nebudou dva stroje se stejnými zvuky.

Finále:

Možná to celé zní lehce rozporuplně a to ještě neuvádím značnou citlivost na teplotu, VX začíná trochu ladit tak po 15ti minutách po zapnutí. S dobou zapnutí je to lepší, ale stejně je občas třeba stisknout Autotune. Ale bestie jedna hraje. Stačí parkrát sáhnout do kláves a člověk mu odpustí leccos. Samozřejmě to není bred'n'butter pro muzikanta, zároveň není to Xpander a není to Chroma, má svůj velmi unikátní charakter. Zvuk je plný, šťavnatý, barevný, obzvláště plochy a strings-like jsou dokonalé, živé, pulsující. Velmi povedené jsou rovněž rezonantní zvuky, kdy filtr propouští přes samooscilaci i kus zdrojového signálu. Samozřejmě basy, sólíčka a různá cinkátka (ale přiznejme si otevřeně, že jednohlasým analogům to jde přeci jen lépe), ovšem vygenerovat smysluplnou a nefádní plochu je minimálně tak složité, řekl bych. CEMy 3378 jsou nastaveny jinak než v ESQ-1, nebo za to mohou oscilátory, ale tady to prostě dohromady funguje. Navíc mi jakožto částečnému sběrateli imponuje i vzácnost tohoto kousku... prostě dobré.
Edit 12/2009 - Akai již změnil majitele, k dobrému příteli, do cizích rukou bych ho nesvěřil. V manické chvilce, kdy jsem podléhal pocitu, že se mi tu jen hromadí věci a nic s nimi nedělám, jsem ho vybral jako adepta k transportu. Ale stojím si za tím, že hraje naprosto skvěle a nic polyfonního v dané cenové hladině, tj. kolem 1000€, se mu nevyrovná.

Ukázky

Direct ADA8000 via ADAT to SoundForge, no effects. Selected Library mode on Akai. MP3 256 kbps.

• Concerto VX600 part A (5:05, 9MB)
  
  
• Concerto VX600 part B (5:51, 11MB)

English summary

Akai VX600 si pretty rare 6-voice analog synthesizer, based on CEM3374 (oscillators) and CEM3378 (VCA and VCF). It was built mainly for use with EWI wind controllers, nevertheless it's 3ocs keyboard is well playable and with velocity and aftertouch. Structure of sound in basic mode 'Library' incorporate 2 VCOs, LP 24dB/oct VCF with resonance, HP VCF, VCA, 3x EG and 2x LFO. VCOs can be synchronized together and VCO2 works like FM driver for VCO1 a LP VCF as well. Junction between modulation sources and targets is solving by 10 elements modulation matrix but inclusive basic connections like EG to VCA etc. - there aren't prearranged sources in target blocks so 10 wouldn't be enought. Other cons: Programming is quite tedious and tuning little volatile. But how does it sound? Very original, colourful pads, interesting FM sounds, strong bass ans leads (although not the strongest in synth world). Weird thing but worth for it.