Crumar Performer

Preview

Naproto otevřeně se přiznám, že různými 'string machine' jsem vždycky skoro opovrhoval. Limitující možnosti, přepínače flute/horn... k čemu to může být dobré? ARP Omni II, který jsem ještě jako malej kluk někde sehnal, ležel pod postelí a opravdové syntetizéry se hromadily na stojanech. V záplavě sólových a silných zvuků ale postupně začalo cosi scházet, nějaká plocha, která dodá jemnost, vytvoří atmosféru. A bylo to, ARP byl vytažen, znovuobjeven a radostně používán dlouhá léta. Ovšem změna je život, s hudebně sféře to platí minimálně trojnásob, o pozici smyčcového integrátora se nyní uchází Crumar Performer. A už v úvodu musím naznačit, že mu to jde skvěle.

Crumar byla italská značka, různé organy, stringy a hybridní systémy byly vždycky její doména, výlet do ryze syntezátorového pole s kousky Bit-něco byl sice vyzkoušen, ale vzápětí zapomenut (více o nich zde: BitOne a zde: Unique DBE). Výjimkou je ovšem Crumar Spirit, ultrararitní jednohlasý analog konstruovaný Bobem Moogem - tady jde veškerý despekt stranou. Ale zpět k Performeru: Velmi úspěšný model konce sedmdesátých let, kombinující jednoduchý syntetizér (označovaný jako Brass) a smyčcovou sekci s výstupním ekvalizérem a interní zpožďovací jednotkou.

Co umí

Syntezátorová sekce nabízí jednoduchou attack - decay obálku, která moduluje filtr s nastavitelným cutoffem a rezonancí a má vlastní regulátor výstupní úrovně. Sekce smyčců dovoluje vybrat z 16" nebo 8" rejstříku, lze editovat náběh a doběh a na výstupu je před regulátorem úrovně ekvalizér s třemi pásmy (basy, středy, výšky), který se značnou měrou měrou zasazuje o velmi příjemný zvuk nástroje. Ekvalizér je interně spojen s nevypínatelnou chorusovou/zpožďovací jednotkou. Zbývá ještě modulační část, k dispozici je LFO se regulovatelným zpožděním, rychlostí a silou; výsledek jde buď do filtru nebo ovlivňuje ladění oscilátoru celého nástroje. Celý nástroj lze přepnout o oktávu níž. Výstup je celkový, kde jsou přítomy všechny složky zvuku, dále jenom brass (synth), což je zároveň inzertní přepojení před koncovým VCA (pro použití efektu atd.), výstup základního signálu před úpravami a nakonec spouštěcí gate.
Klaviatura je velmi dobře hratelná, kontaky jsou ukryty ve speciálním modulu a reagují exaktně, což je obrovský rozdíl oproti ARPu.

Uvnitř

Jako skoro každá string machine tehdejší doby je postavený na generátoru Mostek 50240, následovaným děličkami TDA 1008. Syntetizér využívá jako obálku čip SSM 2050 a jako filtr geniální SSM 2040 (jinak používaný v modulárních systémech E-mu a prvních dvou revizích Prophetu 5). VCA jsou 3080, tři zpoždovací jednotky využívají obvod TCA 350.
Konstrukce je moc hezká, čisté provedení, snadný přístup ke všem prvkům, pěkná práce;) Na svém kousku jsem nahradil všechny signálové 1458 a 741 operační zesilovače za TL082 a TL 081, což velmi zarantně snížilo šum, zvuk je dynamičtější, ale zároveň ostřejší, což nemusí každému vyhovovat. Před záměnou byl mazlivější, teď víc vystrkuje růžky;) Všechny IO jsou v objímkách, výměna a testování je proto snadná.

Zvuk

Podle mého názoru naprosto skvělý, extrémně barevný a šťavnatý, miluji středovou polohu stringů spolu s rezonatním zasvištěním synth sekce. Zní hodně vokálně a ačkoliv používá stejný generátor jako měl ARP, výsledek je naprosto odlišný. Mám ho na stojanu s Polarisem a Voyagerem a hodně si této kombinace užívám;) Jestli ho někde potkáte, neváhejte a do něj.

Ukázky

Direct DDX3216 do SoundForge via ADAT, bez editace - čistý signál

• Brass (synth) sekce Performeru (3:28)
• String sekce Performeru (3:25)
• Obě sekce spolu (4:59)
• Live Performance - Performer + Sony V77, Moog Voayger, Chroma Polaris (5:26)

---

---