Yamaha CS70m w/Tauntek

Otloukánek

CS70m je značně rozporuplná bytost. Je to poctivý analogový syth, který využívá stejné osazení jako slavnější předchozí modely CS50/60/80 (viz test). Jenže jakožto pokračovatel a nositel pokroku dostal digitální řízení (pomocí procesoru Z80) a paměti, ovšem bez tehdy neexistujícího MIDI. Což samo o sobě by nemuselo být zlé, kdyby implementace nebyla taková trochu limitující. Ovládání všeho je pomocí 5bitových enkodérů, což znamená pouze 32 hodnot, pamětí je 30, rozdělených na 15 upper layeru a 15 lower layeru. CS70m je dual layer jako CS80, jenže z panelu se dají ovládat oba layery pouze dohromady, jiný zvuk v druhé vrstvě lze docílit jen vybráním jiného presetu. Hlasů je k dispozici 2x6 (oproti 2x8 u CS80 nebo 1x8 u CS60), v nástroji je 12 voice boardů.

Architektura

Architektura subraktivní syntézy je také trochu jinak než u předchůdců. Zasadní změnou je osazení pouze jednoho filtru, ovšem zato s přepínatelnou charakteristikou LPF, BPF, HPF. Chybí dedikované LFO pro PWM - je součástí hlavního LFO bloku, který obsahuje také Ring Modulátor s řízením obálkou - takže buď je aktivní RM nebo globální LFO. LFO blok má zase speciální módy jako glide a obálka se dá použít i na LFO, síla se dá ovládat také kolečkem. K dispozici je druhé neprogramovatelné LFO, které přes kolečko a/nebo aftertouch může být přiřazené k VCO, VCF nebo VCA. Oscilátor je custom chip s pilou, pulse a sinusem, který se přimíchává rovnou do VCA. Obálky jsou dvě a tentokrát klasické ADSR bez definice initial levelu. Jejich čas se dá prodloužit 5x pro dlouhé swepy a obálka pro filtr může být i negativní. CS70m má také jednoduchý sekvencer a dovede se přepnout do split módu (pak hrají 2+2 layery v konfiguraci 2+4 hlasy) a je zde symphonic/tremolo efekt, ale bohužel podobně nepoužitelný (rozplizne zvuk na bázi italského organu) jako u GS1/2. Pro externí ukládání zvuků se používají speciální magnetické voice cards - stejně jako u GS1/2.

Suma sumárum (to be continued...)

Celé toto dohromady vypadá zajímavě a dost zajímavě to i hraje. Jenže je zde určitá neintuitivnost a preludování na CS60 přináší o poznání větší radost a sériové LPF a HPF instatní Vangelis feeling. Rovněž škálování encoderů je slyšet a nastavit něco jemně je problém. Takže sedmdesátce (alespoň u mě) patřila role vzácného a krásného stroje, který si pozici na stojanu zaslouží... jen se na něj moc nehraje.

Život začíná po čtyřícítce

Tak toto byl čtyřicet let trvající status quo platný od produkce CS70m (1981-1983) až do roku 2022, kdy Bob Grieb alias Tauntek vytvořil vlastní firmware pro nástroj, navrhl rozšíření paměti a implementaci MIDI.

A pojal to velmi velkoryse - interně rozšířil pamět na 30*8 pozic s možností zálohovaní přes sysex, rovněž zálohovatelný sekvencer má 4x větší úložistě, ale hlavně je možné externě přes Control Change ovládat všechny programovatelné parametry nezávisle pro oba layery a v rozlišení 7bit - 128 kroků. Ve split módu je dokonce možné nezávisle ovládat 4 layery (!) a hrát je zároveň (samozřejmě s hlasovou limitací). Takto programované zvuky se sice nedají uložit do interní paměti, která si zachovává svoje 5bit rozlišení, ale máme tady Electru, která se k ovládání hodí perfektně a dovede i uložit vytvořené presety. Bohužel nelze po MIDI ovládat neprogramovatelné LFO a aftertouch, to lze pouze na panelu Yamahy.

Gamechanger

Tauntek upgrade dává 70m úplně nový život, stává se z ní moderní nástroj s autentickým vintage charakterem, který je možné integrovat ve studiu, vzdáleně automatizovat parametry a vytvářet zvuky, které dřív nebyly možné. Moje nadšení nezná mezí, jiné takhle komplexní CSko neexistuje, z otloukánka je hvězda:)

Interface a editor

Bobům interface je nutno si postavit (k prodeji je PCB a výpis eprom), ale není to složité - a pak instalovat do nástroje (to taky není složíté, ale respekt člověk prostě má....). Editor pro Electru jsem dal jako public do library presetů, k dispozici jsou tři verze - global, dual a split/quad - každý mód má jinak kanály pro CC, tak aby šlo ukládat zvuky a nepřepisovaly se hodnoty.

To bychom měli. Jestli 70m někde uvidíte, neváhejte.

Editor pro split (quad layer), stránky v Elektře:

Zvukové ukázky

• A udělal jsem malé demo. První je song yamahacs70demosong.mp3, kde všechno krom bicích (RE808) a Harpejji hraje CS70m. Je to asi pět vrstev - postupně nahrávaných s automatizovanými parametry. Basa je split - 4layery. Efekty jen trochu - pružina Vestafire, chorus quad BBD Oakley a echo Boss DM101. Mix v Logicu, převodníky MOTU 828ES a 1248 AVB
  
  
• Další je ukázka pár zvuků naprogramovaných s Electrou: yamahacs70editedsounds.mp3 - čistý neprocesovaný zvuk přes MOTU 828ES AVB. První zvuk je quad layer, další dual.
  
  
• A pak tu ještě máme live hrané demo, když jsem CS70 přivezl v roce 2018 domů: Yamaha_CS70M_1_perf.mp3 a Yamaha_CS70M_2_perf.mp3 - nahráváno do upgradovaného ADA8000 s trochou Ensoniqu DP Pro